Hotel Srní 28. 9. až 3.10.
Tak už jen s nostalgií vzpomínáme. Barevné listí, skvělé, převážně slunečné počasí, nabitý program bez prodlev. Ranní cvičení venku s Míšou a v tělocvičně s Evou nás nabili (byli tam i cvičenci pánové) energií a chutí na pestrou, bohatou snídani. Po té jsme s radostí zjišťovali, že Hauswaldská kaple, Vchynicko tetovský plavební kanál, Modrava jsou na svém místě. Jen mi připadá, že jsou rok od roku dál. Jinak dle chuti, zdatnosti, Prášilské jezero, výlet za vlky (po nedávném útěku dvou z nich) jsou k vidění jen za plotem. Ve středu v poledne však vyli se sirénou jak o závod. V podvečer pak cvičení s Míšou, Evou v tělocvičně, poté úprk na zdravou či podle chuti nezdravou vydatnou, pestrou večeři. Abychom neztráceli čas povalováním na pokoji (za mě: našli se i tací, také) se konal večerní program. Výuka tanců, beseda o Šumavě a spisovateli Klostermannovi, promítání o Ztracené Šumavě, povídání Vieročky o tom, jak o sebe pečovat, být zdravější a ještě krásnější. Nesmíme zapomenout hru na bubny, kterou jsme nacvičovali už loni a letos se výrazně zlepšili. Výlet do lesního pivovaru u Zlatého srnce nás utvrdil, že pivo je pořád kvalitní, ne-li ještě lepší, ctitelé sladkého potěšil na Kvildě úžasný povidloň.
Bohužel všechno hezké musí končit. Při zpáteční cestě jsme se loučili opět s nostalgií s ještě barevnějšími, žlutějšími, červenějšími listy. Tož tak, nezbývá než se těšit na další oblíbený pobyt s velmi osvědčenou, bezchybnou sestavou vedoucí Alenou Janovskou, cvičitelkami Míšou Pavlíkovou a Evou Ledvinkovou.
Blanka Vinařová
