Planetární stezka Vestec
Výlet, který pečlivě připravila Eva, ale nemohla s námi jít, byl vydařený. I počasí nám Eva objednala ukázkové, přes poledne bylo až horko, jen na svetr, bundy, které jsme měly na sobě, šly dolů.
Sešly jsme se tři, se mnou byla Zdenka a Liduška. Eva nás sledovala na dálku. Autobus z Opatova nás zavezl do Vestce na zastávku U Klimešů. Měla jsem sice od Evy plánek a pokyny, ale avizovaná hospoda nebyla v dohledu. Nemohly jsme se zorientovat, na kterou stranu vlastně máme vyrazit, sever-jih se podle poledního slunce špatně určuje. Ale po radách místních lidí jsme objevily Klimešovi na křižovatce a vydaly se vlastně zpět odkud jsme přijely. Tam už to bylo jasné.
Došly jsme k Vesteckému rybníku, očima jsme hledaly lávku, brzy jsme ji objevily na druhé straně rybníka. Dál byly dvě možnosti, cyklostezka nebo rybník, samozřejmě jsme vybraly rybník. Lávka přes něj byla suchá a uprostřed ní stála krásná volavka. Chvíli jsme myslely, že je to další socha (vzhledem k té nohaté v rybníku, kolem které jsme přišly), ani se nehnula. Ale než jsme vytáhly mobily, rychle uletěla, takže ji nemáme zachycenou. No a fotit se vzájemně na lávce jsme si taky vzpomněly až na druhé straně, a to bylo sluníčko proti nám, takže se fotka nepovedla – je tmavá. Zato na krásném místě u SLUNCE vyšla pěkně.
Planetární stezka – 4 km poučení – byla bezvadná, jsme moc rády, že nám o ní Eva řekla. Hezky se šlo, jen sem tam nějaké kolo nebo kočárek, tak jsme nasadily vycházkovou chůzi, povídaly jsme si, u jednotlivých planet se zastavily, prostě pohoda. Na stezce jsou všechny planety naší sluneční soustavy (Slunce, Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun) a informace o nich. Připomněly jsme si, že Pluto už není považováno za plnohodnotnou planetu naší soustavy a bylo přeřazeno mezi tzv. trpasličí planety.
Naše pomalá chůze nás unavila, když jsme došly na konec stezky, byly jsme hladové (jedna moje svačina pro tři byla málo) a nechtěly jsme přijmout původní zprávu, že žádnou hospodu nenajdeme. Takže místo z cesty směr k doporučené zastávce U Studánky jsme zabočily pod silnicí směr Kunratice, „že tam přece hospoda musí být!“ No – nebyla! Přišly jsme do Kunratic z takové strany, kde jsme to vůbec neznaly. Prošly jsme všechny Jahodové a Javorové ulice a byly jsme rády, že vidíme v dálce hlavní silnici, po které se míhaly autobusy. Tam sice nakonec hospoda byla (Na Betáni), ale už byly tři hodiny odpoledne a za chvíli nám jel autobus. Tak jsme vycházku ukončily a zcela vyčerpané nastoupily. Na Budějovické jsme vycházku ukončily.
Moc se nám to líbilo, jen musíme příště předem odhadnout své síly, 10 km, které jsem pak zjistila ve svém mobilu, už je pro nás hooodně. Děvčata se těší na další vycházky, kdy už půjde Eva zase s námi. Děkujeme za dobrý tip a její další nápady.
Daniela
Stezka
Lávka
O lávce
Slunce
