Pobyt do Posázaví nezačal zrovna dobře. Autobus, který nás dovezl do Humpolce měl zpoždění a další spoj do Ledče jel až za tři hodiny. Restaurace daleko, pouze Kaufland s občerstvením. V Ledči nás čekal velmi útulný penzion Markéta přímo u Sázavy s příjemným posezením a ohništěm. To jsme také jeden večer využily včetně opékání špekáčků. Během krátkého pobytu jsme si prohlédly město, kostel sv. Petra a Pavla, synagogu a hrad v Ledči. Ledečský hrad se řadí mezi nejstarší šlechtické hrady v Čechách a je jediným dochovaným hradem středního Posázaví. V hradu je muzeum historických hodin od renesance až po dnešní dobu. Výstava čítá 250 ks předmětů od kapesních hodinek, až po vzácné zámecké sloupkové hodiny s hracími skříňkami. Důmyslné hodinové strojky a elegance zpracování jednotlivých exponátů je unikátní. Věž hradu má 111 točitých schodů a nádherný výhled na město a řeku. Židovská synagoga je přízemní budova ve stylu vesnického baroka s klenbami, štukovou výzdobou a bočním umístěním ženské galerie. Je to kulturní památka.
Památník Josefa Toufara na náměstí je spjat s číhošťským zázrakem roku 1949. Město bývá označováno jako město skla a kamene. Leží v kopcovité krajině na středním toku Sázavy. Místní kostel sv. Václava je gotická stavba z 13. století a je to kulturní památka. Historie světelského zámku sahá až do středověku. Je to čtvercový objekt, který uzavírá nádvoří s kašnou.
Na naučnou stezku ve Sluneční zátoce už nezbyl čas. Počasí se zhoršilo, proto jsme se rozhodly vyjet do Světlé nad Sázavou.
Cesta domů byla sice s přestupy, ale krásná krajina s řekou a vodáky stála zato.
Pobyt byl sice krátký, ale v příjemném prostředí penzionu uprostřed přírody na břehu řeky Sázavy.
Ledeč nad Sázavou v červnu 2026
