V Praze je v provozu celkem šest přívozů přes Vltavu. Vloni jsme se svezly z Výtoně na Císařskou louku přívozem P5, letos jsme se vydaly na opačný konec Prahy – do Sedlce.
Předpověď počasí na sobotu byla děsivá, déšť, bouřky, vichřice – ale nevyplnila se. Ráno sice ještě pršelo, ale už to nestálo ani za roztažení deštníku. Když jsme vystoupily z vlaku v Sedlci, bylo zataženo, ale už ani nekáplo.
Hned z nádraží jsme pohodlně došly k řece a už jsme ji celý den neopustily. Brzy jsme našly přístaviště P1 Sedlec. Podle jízdního řádu jsme zjistily, že nám musel parník těsně ujet, ale to bychom ho cestou musely vidět! Nevzdaly jsme to a pátraly jsme v dálce na druhém břehu po lodi. Měly jsme úspěch. Brzy se tam loď pohnula a přijela pro nás – měly jsme přívoz jen pro sebe. Na druhém břehu v přístavu Zámky jsme byly během pár minut.
Vydaly jsme se proti proudu naší Vltavy směrem ku Praze. Vzhledem k nepříznivé předpovědi počasí a strachu z deště bylo na cestě minimum turistů a skoro žádní cyklisté, takže pohoda. Jen bylo pod mrakem, což nám nevadilo, na vycházku to je příjemné. Šly jsme Podhořím, přírodní rezervací, cestu lemovaly krásné stromy, hlavně ořechy. Slibované tři km uběhly v pohodě, jen veškeré občerstvovací stanice, které jsme míjely cestou, byly zavřené. Došly jsme k přístaviště P2 Podhoří a nechtělo se nám ještě vracet do města. Tak jsme se rozhodly pokračovat po pravém břehu Vltavy pohodlnou cestou až do Troje. Prošly jsme kolem dolní části zoologické zahrady a dál kolem Trojského zámečku. Tam jsme teprve, už notně vyhládlé, našly příjemné posezení. Po občerstvení jsme šly vyzkoušet novou Trojskou lávku z Troje do Stromovky, náhradu té, která se v roce 2017 zřítila do Vltavy. Nová je širší, vypadá bezpečně a nehoupe se. Tak jsme se vydaly – docela už i za sluníčka – na další část vycházky krásnou Stromovkou. Došly jsme ke Šlechtovce, která je zvenku krásná, ale stále ještě uvnitř nepřístupná. Teprve tady jsme vycházku zakončily u Výstavitě.
Sobotní vycházka se vydařila – bylo nás pět, nezmokly jsme a ušly jsme celých 10 km.
Daniela, Věrka, Blanka, Zdenka a Jarka
