Tiché údolí v červenci 2022

Tiché údolí v červenci 2022

Výlet do Tichého údolí v Roztokách u Prahy dne 9. 7. 2022

Tak jsme se těšily, že se vypravíme do jednoho z nejkrásnějších koutů v blízkosti Prahy. Ale nakonec jsme se shodou okolností na vycházce sešly pouze čtyři. Jarka Ducková, Věra Uhrová, Zdena Jusková a já, která jsem vycházku připravovala. Blanka Vinařová byla v Nové Vsi pod Pleší, kde si léčila kotník, Daniela s námi nešla, protože její vnouče, s kterým byla bezprostředně před výletem,  onemocnělo neštovicemi a Daniela je ještě neměla. A Milena, naše předsedkyně, doma zdolávala covid. 

Vlak odjížděl přesně a s povídáním nám cesta ubíhala velmi rychle.

Roztokám náleží titul nejstaršího vilového letoviska v okolí Prahy. Podle textu průvodce Středočeského muzea v Roztokách u Prahy „Historické vily v Tichém údolí“ bylo rozhodujícím momentem pro rozvoj tohoto území zprovoznění Severní státní dráhy Praha-Drážďany v roce 1851.  Nevelká obec na levém břehu Vltavy se stala vyhledávaným výletním místem. K návštěvám lákala rozmanitá krajina s řekou, háji, loukami, ovocnými sady a vinicemi. Hlavní proud nové výstavby se soustředil do údolí Únětického potoka, které se od konce 19. století nazývalo Tichým údolím.  Majitelé letních vil patřili mezi vyšší střední třídu, byli to především pražští obchodníci a továrníci židovského původu, z nichž většina nepřežila holokaust. Největší rozkvět letovisko prožívalo v poslední třetině 19. století. V průvodci se také dočteme, komu která vila patřila a dočteme se i o zajímavých návštěvnících. Dokonce jedna vyhlídka nad Tichým údolím nese pojmenování po Mikoláši Alšovi, v jedné z vil pobýval v r. 1857 Bedřich Smetana.  Zajímavá vila byla postavena i pro japanologa Joe Hlouchu – šlo o jedinečný příklad japonérie snad až evropského významu. Dřevěné štíty s motivy draků byly použity i na drobných stavbách v přilehlé zahradě.  Bohužel, vzhledem k tomu, že jsou zahrady plné vzrostlých stromů, jsme toho příliš neviděly. Ale cesta údolím je překrásná, podle Únětického potoka, pod korunami stromů, zurčící vodopády potoka nás okouzlovaly a dokonce vášnivá houbařka Věrka objevila a nasbírala i  houby. To bylo radosti!

Putování jsme dokončily v hospodě „U Lasíků“, která je teď v sezoně otevřená už i celý týden. Je proslulá svými skvělými koláči se sladkou nebo slanou náplní. Mívají i obvykle dvě polévky, tentokrát to byla kulajda a boršč.  Pak jsme se přesunuly do Únětic k Obecnímu úřadu, kde je stanice autobusu, kterým jsme se vrátily do Prahy.

Marie Pálková

Věra, Jarka a Zdena
houbařka Věra