Bylo nás šest. Sešly jsme se ve čtvrtek 22. ledna na Karlínském náměstí před kostelem Cyrila a Metoděje. Kostel patří mezi největší stavby 19. století v Čechách. V roce 2002 byl zasažen povodní. Voda vystoupala do výšky jeden a půl metru. Oprava trvala do roku 2006. Chyběl nám výklad Marušky Pálkové.
Cestou ke vchodu do tunelu z Karlína na Žižkov se nám otevřely zcela nové obrazy. Staré karlínské domy se propojily s moderní architekturou opraveného Karlína. Vchod do tunelu pod Vítkovem má délku 303 metrů a vítá nápisem „neboj“. Vyústění žižkovského tunelu na Tachovské náměstí se stalo otevřenou galerií obrazů. Původní šedý beton překryla zrcadla z leštěného nerezového plechu. Tvůrce zvolil zrcadlové stěny, které dostávají do poměrně úzkého koridoru více světla. Lidé si zde fotí své zdeformované postavy. Tachovské náměstí tak dostalo nový kabát. Přibyly lavičky, zeleň a platany. Po schodišti se dostaneme na prostranství Národního památníku na Vítkově.
Vycházku jsme zakončily obědem v žižkovském hostinci U slovanské lípy. Názvy piva Vydra ve svini, Černá svině, Deštoffka jsou netradiční. Já jsem si dala po dobrém obědě raději grog. Byla opravdu zima.
